Jdi na obsah Jdi na menu
 


Všichni vědí, že jeho zvýšená hladina s sebou přináší vznik arteriosklerozy, infarkty, cévní mozkové příhody, ale již menší procento lidí ví, proč je v životě nutný.
 

Neobsahuje mastné kyseliny, ale má fyzikální a chemické vlastnosti jiných lipidů. Nalézáme ho v živočišném tuku, oleji, krvi, žluči, mléku, vaječném žloutku, myelinových pochvách, játrech, ledvinách a nadledvinách. Většina cholesterolu v těle se tvoří v játrech, část se vstřebává z potravy. Je důležitý pro syntézu steroidních hormonů. Velké množství cholesterolu se nachází v membránách buněk a jsou základní stavební jednotkou. Vyskytuje se také v kůži, kde se vlivem slunečních paprsků přeměňuje na vitamin D. Pomáhá při metabolismu cukrů, proto čím více jich přijmeme, tím více cholesterolu se vytvoří.

 

Rozdíly v jeho účincích závisí na druhu bílkoviny, na kterou je vázán. Tato sloučenina se poté nazývá lipoprotein a v této formě je transportován na místo svého určení. LDL lipoproteid (low density lipoproteid) neboli lipoprotein nízké hustoty transportuje asi 60% všeho cholesterolu směrem do cévních stěn a tím je zodpovědný za vznik aterosklerozy a všech dalších komplikací.VLDL lipoproteid (very low density lipoproteid) velmi nízké hustoty transportuje asi 10%. Z něho se v játrech vyrábí LDL. Typ HDL lipoprotein (high density lipoproteid) vysoké hustoty je odpovědný za 20%, ale je současně záchranou, která rozpouští usazené cholesterolové pláty v cévách, odnáší je do jater, kde je používá k jiným účelům, například k tvorbě lecitinu. Množství cholesterolu (tzv.celkový cholesterol) se udává v milimolech na jeden litr, nebo dříve v mg na decilitr. Hodnota by u člověka neměla přesáhnout 5,2 mmol/l nebo 200mg/dl. Poměr HDL cholesterolu k LDL je stejně důležitý jako poměr HDL k celkovému cholesterolu. Současně se měří i triglyceridy v krvi. Jde o příbuznou látku, jejíž vysoká hodnota rovněž znamená zvýšené riziko. Snížení pomáhá kontrolovat i hladinu cholesterolu. Pokud budeme udržovat denní příjem tuku maximálně na 30%, nebo ještě lépe na 20% celkové kalorické spotřeby, tak se hladina cholesterolu významně nezvýší. Nejméně 10% tuku by mělo mít formu nenasycených mastných kyselin.


 
Při kulinářské úpravě potravin se cholesterol a jeho estery mění, ikdyž jde o stabilní sloučeniny. Při záhřevu může cholesterol oxidovat a oxidace dále probíhá i při skladování, zvláště sušených výrobků. Tak vznikají tzv. oxysteroly. Tyto látky snadno tvoří nerozpustné produkty s bílkovinami krevní plasmy a mohou vzniknout usazeniny. Oxysteroly jsou pro osobu trpící aterosklerózou, ale také u zdravých, nebezpečnější než výchozí cholesterol. Kromě toho mají genotoxické účinky a mohou se podílet i na zvýšení rizika onkogeneze (vznik nádorového onemocnění).