Neobsahuje mastné kyseliny, ale má fyzikální a chemické vlastnosti jiných lipidů. Nalézáme ho v živočišném tuku, oleji, krvi, žluči, mléku, vaječném žloutku, myelinových pochvách, játrech, ledvinách a nadledvinách. Většina cholesterolu v těle se tvoří v játrech, část se vstřebává z potravy. Je důležitý pro syntézu steroidních hormonů. Velké množství cholesterolu se nachází v membránách buněk a jsou základní stavební jednotkou. Vyskytuje se také v kůži, kde se vlivem slunečních paprsků přeměňuje na vitamin D. Pomáhá při metabolismu cukrů, proto čím více jich přijmeme, tím více cholesterolu se vytvoří.
Rozdíly v jeho účincích závisí na druhu bílkoviny, na kterou je vázán. Tato sloučenina se poté nazývá lipoprotein a v této formě je transportován na místo svého určení. LDL lipoproteid (low density lipoproteid)
neboli lipoprotein nízké hustoty transportuje asi 60% všeho
cholesterolu směrem do cévních stěn a tím je zodpovědný za vznik
aterosklerozy a všech dalších komplikací.VLDL lipoproteid (very low density lipoproteid) velmi nízké hustoty transportuje asi 10%. Z něho se v játrech vyrábí LDL. Typ HDL lipoprotein (high density lipoproteid)
vysoké hustoty je odpovědný za 20%, ale je současně záchranou, která
rozpouští usazené cholesterolové pláty v cévách, odnáší je do jater,
kde je používá k jiným účelům, například k tvorbě lecitinu. Množství
cholesterolu (tzv.celkový cholesterol) se udává v milimolech na jeden
litr, nebo dříve v mg na decilitr. Hodnota by u člověka neměla
přesáhnout 5,2 mmol/l nebo 200mg/dl. Poměr HDL cholesterolu k LDL je
stejně důležitý jako poměr HDL k celkovému cholesterolu. Současně se
měří i triglyceridy v krvi. Jde o příbuznou látku, jejíž vysoká hodnota
rovněž znamená zvýšené riziko. Snížení pomáhá kontrolovat i hladinu
cholesterolu. Pokud budeme udržovat denní příjem tuku maximálně na 30%,
nebo ještě lépe na 20% celkové kalorické spotřeby, tak se hladina
cholesterolu významně nezvýší. Nejméně 10% tuku by mělo mít formu
nenasycených mastných kyselin.