Jdi na obsah Jdi na menu
 


Psychologie novorozence

21. 4. 2007

Hodně lékařů preferuje, aby se porod v nemocnici co nejvíce přiblížil porodům v domácnostech - například místnost, kde žena rodí, se podobá malému obývacímu pokoji, jsou ztlumená světla a hraje příjemná hudba.

Tomuto způsobu porodu se věnoval francouzský porodník Frederic Leboyer, který požadoval porod takový, který by miminku co nejvíce ulehčil příchod na svět. Novorozenec se ještě s pulzující pupeční šňůrou položí na břicho matky, která jej uchopí a hladí. Dítě se pomalu pohybuje a začíná vyhledávat prs a sát. Po dotepání pupečníku a ošetření, jsou oba v těsném kontaktu. Vztah mezi matkou a dítětem může od počátku probíhat nerušeně.

Leboyerův žák Michel Odent se ve snaze o ještě lepší porod pokoušel o další metodu. Žena rodí v nafukovacím bazénu nebo vaně naplněné teplou vodou, což jí dovolí volné pohyby a navodí celkové uvolnění, takže porod může proběhnout rychleji a bolest je menší. Pro dítě přechod z plodové vody do stejně teplé vody a až potom z vody na vzduch znamená usnadnění adaptace na nové prostředí.

Chování novorozeného dítěte

Spánek trvá kolem 20 hodin denně. Kromě spánku ale u novorozenců můžeme rozeznávat i další přechodné stavy a stavy vzrušení (projevované křikem).

U novorozenců rozlišujeme následujících 6 stavů:

1. Hluboký spánek
- pravidelný dech
- oči zavřené
- bez spontánních pohybů

2. Lehký spánek
- oči jsou zavřené nebo pootevřené
- pod víčky jsou rychlé oční pohyby
- drobné záškuby
- změny mimického výrazu

3. Dřímota
- přechodný stav mezi spánkem a bděním
- oči mohou být otevřené
- občasné drobné záškuby
- nízké svalové napětí

4. Klidný bdělý stav
- jasný pohled
- dítě věnuje veškerou pozornost dívání a naslouchání
- aktivita je nízká

5. Aktivní bdělý stav
- oči otevřené
- velká pohybová aktivita
- velké pohyby končetin
- krátké hlasové projevy

6. Pláč
- oči otevřené nebo zavřené
- velká pohybová aktivita
- velké svalové napětí
- nepravidelný dech
- pláč

Rozeznávání těchto stavů je důležité, protože na nich závisí i všechny ostatní reakce dítěte. Aktivní zájem o okolí projevuje dítě jen tehdy, je-li v klidném bdělém stavu.

Novorozenec má vyvinuty veškeré základní nepodmíněné reflexy. Patří k nim reflex hledací, polykací, vyměšovací, obranný, orientační, úchopový a polohový. Pomáhají mu vyrovnat se s novým prostředím.

Smysly novorozence

Dítě již od počátku vidí a některé podněty sleduje i velmi usilovně. Pozornost dítěte je přitahována hlavně pohybem, pohybující předmět dítě sleduje očima a malým pohybem hlavy. Novorozenec rozlišuje dobře základní tvary i barvy a dává přednost kontrastu a složitým vzorům před jednoduchými. Nejvíce přitažlivý je pro něj lidský obličej. Zraková ostrost je nižší a dospělé ostrosti dosáhne dítě až okolo prvního roku života.
Podobně je rozvinut i sluch. Dítě preferuje vysoký ženský hlas. Bezpečně pozná hlas své matky, před hlasy jiných žen. U otce je to ale trochu jinak, protože do nitroděložního prostředí tolik mužský hlas neproniká.

Schopností učit se během nitroděložního života zkoumal
A. De Casper. Matky v jeho pokusu četly svému nenarozenému dítěti v posledních 6 týdnech říkanky. Tři dny po narození si 15 z 16 dětí k poslechu vybralo říkanku, kterou si pamatovalo. Výběr byl umožněn pomocí sacího zařízení: savička vložená do úst byla spojená s magnetofonem, pokud dítě sálo pomaleji s delšími přestávkami sání, slyší jeden druh podnětu, při rychlejším tempu se zapne typ odlišný. Je tedy téměř jisté, že prenatální učení existuje. Dokládá to i fakt, že zvuky, které dítě slyšelo na konci těhotenství, mu nevadí a uspávají ho.

Již v prvních měsících po narození také spojují informace z různých smyslů. Například převrací pohled za zdrojem sluchu. Toto se děje však jen v novorozeneckém období, později se tato vlastnost ztrácí a objevuje se až ve 3.-4. měsíci života.

Dobře vyvinutý je i hmat, který se také rozvíjel už nitroděložně. Hmatem se dítě i samo uklidňuje, například sáním prstů už od 24. týdne. Dobře je vyvinuj i čich a chuť. Rozlišování všech základních chutí bylo prokázáno už v prenatálním období a nejpozději 6 dní po porodu pozná dítě svojí matku podle čichu.

Po motorické stránce je miminko v porovnání se zvířaty značně nedokonalé. Je u něj úplná absence znaků lidského držení těla. (vzpřímený postoj, chůze, uchopování rukama...) Je tedy zcela odkázán na péči matky. většinou zaujímá nesymetrickou polohu - poloha šermíře. Ve vzpřímené poloze neudrží hlavičku, ručky jsou sevřené v pěst a nejsou připraveny pro úchop. Čeká ho ještě složitá cesta. .